1)

Mají být ustanovení čl. 135 odst. 1 písm. i) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty a zásada neutrality vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát zacházel v případě, že se jedná o podobné služby, odlišně s online loteriemi nabízenými Národní loterií, subjektem veřejného práva, které jsou osvobozeny od daně z přidané hodnoty, a jinými online hazardními hrami nabízenými soukromými provozovateli, které podléhají dani z přidané hodnoty?

2)

Má vnitrostátní soud při odpovědi na předchozí otázku za účelem určení, zda existují dvě podobné kategorie, které si vzájemně konkurují a které vyžadují stejné zacházení pro účely daně z přidané hodnoty, nebo zda existují samostatné kategorie, které umožňují rozdílné zacházení, zohlednit pouze skutečnost, že obě formy her si z hlediska průměrného spotřebitele konkurují nebo nekonkurují v tom smyslu, že služby jsou podobné, pokud mají podobné vlastnosti a uspokojují stejné potřeby spotřebitele na základě kritéria srovnatelnosti v užívání, a pokud existující rozdíly nemají významný vliv na rozhodnutí průměrného spotřebitele využít jednu nebo druhou službu (kritérium substituce), nebo musí zohlednit jiná kritéria, jako je existence diskreční pravomoci členského státu osvobodit určité kategorie her od DPH a jiné kategorie této dani podrobit, skutečnost, že loterie patří do zvláštní kategorie her uvedené v čl. 135 odst. 1 písm. i) směrnice o DPH, rozdílné právní rámce, které se vztahují na Národní loterii a na jiné hazardní hry, rozdílné kontrolní orgány nebo společenské cíle a cíle ochrany hráčů, které sleduje právní úprava použitelná na Národní loterii?

3)

Je třeba zásadu loajální spolupráce stanovenou v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 267 Smlouvy o fungování Evropské unie, ustanoveními směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty a případně zásadou efektivity vykládat v tom smyslu, že umožňuje ústavnímu soudu členského státu, aby na základě ustanovení vnitrostátního práva – v projednávané věci článku 8 loi spéciale du 6 janvier 1989 sur la Cour constitutionnelle (zvláštní zákon ze dne 6. ledna 1989 o Ústavním soudu) – z vlastního podnětu a aniž by položil předběžnou otázku na základě článku 267 SFEU zachoval zpětné účinky vnitrostátních ustanovení o dani z přidané hodnoty, která byla shledána v rozporu s vnitrostátní ústavou a z tohoto důvodu zrušena a jejichž nesoulad s unijním právem byl rovněž uplatněn na podporu žaloby na neplatnost před vnitrostátním soudem, aniž by však tento vnitrostátní soud tento žalobní důvod přezkoumal, a to z obecného důvodu „rozpočtových a administrativních obtíží, které by vrácení již zaplacených daní způsobilo“, čímž byly osoby povinné k dani zcela zbaveny práva na vrácení DPH odvedené v rozporu s právem Unie?

4)

V případě záporné odpovědi na předchozí otázku, ukládají stejná ustanovení a zásady, vykládané zejména ve světle rozsudku ze dne 10. dubna 2008, Marks & Spencer, C-309/06, podle kterého obecné zásady práva Společenství včetně zásady daňové neutrality přiznávají hospodářskému subjektu, který tato plnění uskutečnil, právo na vrácení částek, které byly za tato plnění nesprávně požadovány (rozsudek ze dne 10. dubna 2008, Marks & Spencer, C-309/06), dotyčnému členskému státu povinnost vrátit osobám povinným k dani DPH odvedenou v rozporu s právem Unie, pokud to jako v projednávané věci vyplývá následně z rozsudku Soudního dvora, který v odpovědi na předběžné otázky uvedl jednak, že zrušená vnitrostátní ustanovení nejsou v souladu se směrnicí Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, a jednak, že rozhodnutí Ústavního soudu o zachování zpětných účinků zrušených ustanovení není v souladu s právem Unie?

5)

Vytváří odlišné zacházení zavedené články 29, 30, 31, 32, 33 a 34 loi-programme du 1er juillet 2016 (programový zákon ze dne 1. července 2016), zrušeného rozsudkem Ústavního soudu č. 34/2018 ze dne 22. března 2018, jehož účinky však byly zachovány i po tomto datu pro daně, které již za období od 1. července 2016 do 21. května 2018 odvedly loterie, ať už fyzické nebo online, a subjekty jiných online her a sázek, selektivní výhodu zvýhodňující provozovatele těchto loterií, a tedy podporu poskytovanou belgickým státem nebo ze zdrojů belgického státu, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky, a která je neslučitelná s vnitřním trhem ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování Evropské unie?

6)

V případě kladné odpovědi na předchozí otázku, umožňuje povinnost uložená členským státům zajistit ochranu práv osob dotčených protiprávním poskytnutím dotčené podpory, tak jak vyplývá z rozsudku ze dne 5. října 2006, Transalpine Ölleitung in Österreich, C-368/04, zásada loajální spolupráce a obecné zásady práva Společenství – včetně zásady daňové neutrality –, jež umožňují hospodářskému subjektu, který dodal zboží nebo poskytl služby, získat zpět částky, které mu byly za toto zboží nebo služby chybně účtovány (rozsudek ze dne 10. dubna 2008, Marks & Spencer, C-309/06), osobám povinným k dani, kterým byla vyměřena DPH na základě protiprávní státní podpory, získat zpět částku odpovídající zaplacené dani ve formě náhrady škody, která jim vznikla, včetně úroků?